Prázdninová láska

Nevím, o čem přemýšlejí dnešní kluci, především ti školou povinní. Mám dvě dcery, dnes dospělé, které se naštěstí narodily v počítačovém pravěku. Současné hochy tipuji hlavně na virtuální hry na notebooku, ale já jsem myslel na holky. Ve školce jsem kamarádil s Ivetkou, v první třídě s Vladěnkou a Ivankou, od třetí do páté jsem randil s Ivetkou, ovšem jinou, než tou předškolní. A všem jsem byl nevěrný o prázdninách, kdy mé srdce a veškerá pozornost patřily Soničce…

Celé prázdniny jsem totiž trávil s babičkou a dědou mimo třinecký panelák na naší chatě v Tyře mezi Javorovým a Ostrým. Dřevěná chajda stála (a stojí) v kopci nad loukou, za námi už byl jen hustý les. Spojení s civilizací představoval autobus, jehož konečná zastávka byla vzdálená dobré dva kilometry, hospoda a obchod se nacházely ještě o kilometr dál. Proviant jsme nakládali na speciální vozík, který měl podvozek s kolečky z mého starého kočárku. Vzhledem k tomu, že na chatě nebyla (a není) voda, chodili jsme (a chodíme) pro ni pod kopec k prameni. Děda nesl dva velké plechové kýble, já jsem měl svůj kbelíček. Rodiče Soni měli chatu ob jednu nad námi. Svět byl barevný a voňavý…

Oproti školním brunetkám měla Soňka světle blond vlasy a oči barvy blankytné oblohy. Tvořili jsme nerozlučný pár. Sotva jsem ráno vstal, a probouzel jsem se časně, vyrazil jsem zkratkou mezi keři bezu, trsy ostružin a smrčky směrem v k její chatě. Sedl jsem si na klády pod okny a čekal, až Soňka vstane a posnídá. Kdybych byl pes, vrtěl bych nedočkavě ocasem a vyplazoval jazyk. Většinou jsem čekal dlouho. Pak jsme si celý den hráli. Pan Kučera, Sonin otec, nechal vedle chaty vysypat hromadu písku. Ale nejčastěji jsme běhali po lese nebo po louce. Kromě toho jsme byli součástí party dětí z okolních chat. Mimo nás dvou ji tvořily Sonina o tři roky starší sestra Ivana a její stejně staré kamarádky Šárka a Renáta a ještě jedna holka, jejíž jméno jsem zapomněl. Každopádně jsme byli ze Soňkou nejmladší. Oblíbená hra zlomyslných starších členek party byla na svatbu. Snoubenci a posléze manželé zůstávali stejní. Někdy jsem si Soňu bral i třikrát během prázdnin. Šárka s Ivanou nás vždycky přinutily dávat si pusinky. Když o tom dnes přemýšlím, trávil jsem každé prázdniny ve společnosti starších dívek. I Soňka byla o tři měsíce starší. Tak nevím…

Idylka naší letní lásky skončila ve chvíli, kdy jsem jedny prázdniny přijel na chatu a Soňa byla o půl hlavy větší než já. Navíc ji rostla prsa. Začali ji zajímat starší kluci a o mě ztratila zájem. Byť jsem ji během dalšího roku předrostl, vyšlapaný chodníček zarostl a naše přátelství navždy skončilo. Tehdy jsem to těžce nesl…

Stal se ze mě plachý introvert…