Sny se mi zdají často, řekl bych, že každou noc. Je to bizarní svět, který patří, stejně jako každému jednomu z nás, jenom mě. Většinou z nich zbude po probuzení jen lehký opar, který se rozplyne s nastupující realitou dne, a po snídani si už nepamatuji nic. Ze soboty na neděli se mi zdály hned čtyři sny za sebou, a všechny mi utkvěly v paměti. Nekecám…
Sedím před našim panelákem na lavici u dlouhého dřevěného stolu, naproti mně Ewa Farna. Je nešťastná, smutná, svěřuje se mi, šeptá mi své problémy. Naklání hlavu ke mně. Přisunu se blíž, abych ji lépe slyšel. Konejším ji. Jsme obličeji těsně u sebe. Nejprve se dotknou naše čela, pak rty. Líbáme se. Střih…
Sedím na balkoně v divadelním sále kulturního domu v Třinci. Účastním se akce polské Macierzy szkolnej z Jablunkova. Na jevišti zpívá dětský pěvecký sbor. Balkon nemá zábradlí. Jeden z otců jde až k samému okraji balkonu a sleduje vystoupení. Říkám si v duchu, že ten blbec spadne dolů. Vzápětí ten blbec padá dolů. Ozve se rána. Opatrně se přiblížím k okraji balkonu, mám strach s výšek, chlap leží dole rozpláclý. Je po něm. Střih…
Nádvoří slavkovského zámku. Prosinec 1805. Je ráno před bitvou s Napoleonovou armádou. Sedím na koni, kolem ostatní rakouští husaři. Mám na sobě parádní uniformu s kyrysem a na hlavě čáku s chocholem. Z nějakého důvodu nám rozdávají fajfky. Vyrážíme do bitvy. Mám strach o rodinu a moc se mi bojovat nechce. Přeju si být lehce zraněn, abych mohl bojiště opustit, a odjet za manželkou a dcerami. Mám štěstí. Během útoku mě francouzská kulka zasáhne do paže. Obracím koně a cválám za rodinou do Mikulova na zámek. Tam jsem obviněn ze zrady. Střih…
Jsem Gabriela Koukalová. Probíhá biatlonový závod. Běžím druhé kolo. Vede Laura Dahlmeierová. Jsem druhá, což je po vleklém zranění skvělé. Za mnou jedou Veronika Vítková a Valj Semerenková. Náhle cítím ostrou bolest v lýtkách. Musím odstoupit. Pláču. Mám strach, že se mi rozpustí make up. Střih…
Když jsem chtěl ráno manželce v jídelně vyprávět své bizarní sny, odbyla mě se slovy, že právě dočítá detektivku. Vrah zrovna stojí na střeše a drží v náručí dítě. Blíží se k nim detektiv….
Resumé. Jsem Gabriela Koukalové, místo těsné modré kombinézy mám na sobě parádní husarskou uniformu. V třineckém kulturáku poslouchám koncert Macierzy szkolnej. A líbám se s Ewou Farnou…
A blíží se k nám psychiatr…