Inspiroval mě slavný skeč dvojice Kaiser – Lábus „Hodina dějepisu 2010“, zkoušení ze znalostí listopadových událostí z roku 1989…
Učitelka: „Bylo to sedmnáctýho? A kde? Na al, na al…“
Karolína Kaiserová: „Na ál…Aljašce?“
Učitelka: „Ale prosím tebe. Na Albertově v Praze. Kolik bylo studentů na manifestaci?“
Karolína Kaiserová: „Bylo jich tam hodně. Byl tam Petr, Dušan, Mirek…“
Blog Jablečno také vznikl v listopadu, nikoliv však v Praze roku 1989, ale v Jablunkově 2014. Za ty tři roky jsem publikoval přes čtyři sta článků na nejrůznější témata. V neděli večer se budeme všichni ládovat kaprem nebo řízkem a bramborovým salátem, rozbalovat Ježíškovy dárečky a posléze koukat na Anděl Páně 2. Chci při té příležitosti popřát svým čtenářům, jmenovitě Jackovi (Džekovi), Rudovi, Markovi, Petrovi, Jendovi, Robertovi, Pavlíně, Igimu, Jirkovi, Jiřímu, Jurovi, Mirce, Heleně, Andule, Evě, Jackovi, Táni, Romaně, Adamovi, Martině, Jarkovi, Ireně, Denise, Míle, Gábině, Mlhovi, Pavle, Alanovi, Davidovi, Lence, Petrovi, Dankovi, Aleně, Renému, Šárce, Robertovi, Renátě, Petrovi, Otovi, Evě, Tomášovi, Zuzaně, Míši, Milanovi, Mirce, Janě, Hance, Lucii, Peterovi, Michalovi, Petře, Romaně a všem ostatním, o kterých nevím, šťastné a veselé Vánoce, lásku, klid, pohodu. A hlavně přeji všem hooodně ZDRAVÍ, protože bez něj je nám všechno ostatní na hovno…
Není vás, milí čtenáři, tolik, jako studentů na Albertově, ale je vás dost na to, abych měl radost z vymýšlení ptákovin a jejich publikování na blogu. Což, jak doufám, občas zlepší náladu i Vám…
Nazdar Petře,
Tobě i Tvé rodince také vše nej a do dalších let nekonečný proud blogů, které si vždy se zájmem přečtu S některými bych i trochu polemizoval, ale to by nebylo umění, když by občas nebudilo emoce. Takže jen tak dál.
Rudolf.
„Za žádnou pravdu na světě.
Ale jestli chceš, za malý pětník ticha.
Je chvíle, která půlí krajinu.
Pokorný okamžik, kdy někdo za nás dýchá.“
(Jan Skácel – Chvíle – SMUTÉNKA)
Přeji láskou a porozuměním
naplněné vánoční svátky.