Když jdu po rynku kolem „dárkovky“, občas mi poslouží její výloha jako zrcadlo. Nejdřív vstoupí do zorného pole břicho, pauza, pak široký bok a kulatá tvář logicky otočená k výloze, nakonec pozadí. Deformace á la petřínské zrcadlové bludiště hadra. Na svou atletickou postavu jsem už rezignoval, mám po padesátce, jsem v invalidním důchodu, sportovat nesmím a láduju se prášky jak smažka perníkem. I když má sebeúcta je pořád závislá na hmotnosti, nejsem vystaven veřejnému lynči jako celebrity…
Na TV Seznam jsem shlédl rozhovor novinářky Slonkové s její kolegyní, který byl uveden titulkem „Máš velkej zadek! Jak drobná poznámka otřásla psychikou sportovkyně“. Dotyčná natáčela s hráčkami plážového volejbalu, kde oči fanoušků někdy přitahují hezká pozadí sportovkyň víc, než hra samotná. Barbora Hermanová, která s Markétou Naush Slukovou získala letos na MS Evropy bronz, se svěřila, jak se jí dotkla přezdívka dvojice „Maki a Špeki“, kterou někde zmínil nějaký dement. Možná má Hermanová o faldík víc než Sluková, ale i tak by se mnohé ženy pro její lepou postavu dopouštěly násilných trestných činů. A to už nemluvím o tom, že i s kilem navíc patří k nejlepším beachvolejbalovým hráčkám světa. Pokud jsou Hermanová či Koukalová, která tvrdí, že zažila něco podobného, tlusté, tak já jsem chodící lidská obdoba hrocha. Z Body shamingu, jak se říká kritice tělesných nedostatků žen i mužů, se stal veřejný lynč. A to se psychicky hroutí sportovkyně. Co ty ostatní úspěšné ženy?
Chudák zpěvačka Ewa Farna, i kdyby zpívala jako arizonská pěnice, stejně je léta terorizovaná komentováním svých tělesných proporcí? Poslední hnůj vyšel pod titulkem „Boky jako dvě skříně. Oplácaná Ewa Farna vypadala v nelichotivých šatech s volány ještě rozměrněji než obvykle“ na webu super.cz. Obdivuji naši slavnou rodačku, že se z toho teroru ještě nezbláznila. Článek sepsala jistá Anna Veškrnová, jejíž fotku jsem si vygůglil. Má vypoulené oči a zuby jako králík. Tělo nebylo vidět, možná, že naštěstí…
Redaktorku Veškrnovou a jí podobné Body shaming teroristy bych navlékl do beachvolejbalových mini dresů a vyhnal je na písek pod síť, a Hermanovou pověřil sepsáním bulvárního článku…
Co se mě týče, dárkovku jsem zavrhl. Teď po sobě občas hodím očkem, kdy procházím kolem cukrárny Kolesa. Je to mnohem lepší…