Téma aktuálních voleb do evropského parlamentu dorazilo i do naší jinak apolitické výtvarky pro dospělé. Začalo to nevinně. Kolegyně umělkyně (všichni jsem tu umělci) nebyla rozhodnuta komu dát hlas, a tak se mě zeptala, koho preferuji. Vzhledem k tomu, že jsem z pravého zápěstí od léta 2017 nesundal dva gumové kroužky (černý a bílý) s heslem „Pusťte nás na ně“, nemohl jsem odpovědět jinak, než že volím Piráty…
I rozpoutala se krátká debata, kterou jsem posléze zhodnotil slovy „Je to v prdeli“. Dvě kolegyně řekly, že asi volit nepůjdou. Jedna tvrdila, že se tím stejně nic nezmění, druhá zas prohlásila, že je to jedno, protože Evropská unie stejně za pár let zanikne. Trvala na svém stanovisku i poté, co jsem se ji snažil vysvětlit, že malujeme v budově mateřské školy opravené díky evropské dotaci a že náš kroužek existuje pod hlavičkou DDM Jablunkov, jehož rekonstrukce a dostavba je také financovaná z evropských peněz. Abych předešel názoru, že na „Brusel“ doplácíme, snažil jsem se toky peněz vysvětlit příkladem, o kterém se domnívám, že ho pochopí i žák první třídy. Za jedno vydané euro dostaneme tři. Když dáš, Maruško, Pepíčkovi jeden bonbónek, dá ti on tři. No není to úžasné? Když nezabral ani tento argument, zoufale jsem prohlásil, že prvotní konstrukt společné Evropy je založen na principu „Když spolu obchodujeme, tak proti sobě nevedeme války“, anóbrž žijeme už sedmdesát let v míru. Nic. Diskuzi zabil kolega umělec, který půjde k volbám, ale hlas dá SPD, protože ta jediná se snaží nás ochránit před „musułmanami, kierzi dupjum kozy“. Proti tak sofistikovanému názoru se nedá argumentovat. Schválně jsem si dnes gúglil pohled českých vlastenců na sex muslimů. Příznivci Tomia Okamury se nemohou shodnout na tom, zda vyznavači Alláha mrdají kozy nebo velbloudy. Z toho by se oběsila i kozénka Lízinka, sviňa jedna…
Zatím jediného českého teroristu vyrobila sama SPD tím, že vymyla mozek důchodci, který pokácel stromy na železniční tratě na Mladoboleslavsku a způsobil nehodu dvou osobních vlaků. Že se nikomu z cestujících nic nestalo, bylo jen otázkou štěstěny…
Milí čtenáři a příznivci Jablečna, přijďte dnes a zítra k volebním urnám a volte liberálně demokratické proevropské strany, ať tu zas nemusíme mečet jak kozénky Lízinky, že českou politiku budou i přes evropský parlament ovlivňovat lidé jako Babiš, Okamura či Filip. Předem vám děkuji a zůstávám s pozdravem…
Největším uměním politika je přesvědčit o skutečné pravdě. Po shlédnutí výsledků v Jablunkově se ukazuje, že naši politici toto umění moc neumějí.