I zželelo se třem hodným ženám jednoho invalidního důchodce a vzaly ho na týden k moři. Modrou masou vody nemyslím nevypočitatelný Balt, kde se občas namnoží bakterie sinice, ale teplé moře, jehož břehy v šestém století opustil praotec Čech, aby se přesunul, blbec, se svým kmenem do země dnes řepkou oplývající. I odvezly mě nejkratší cestou k Jadranu…
Bohužel, na Jabku nejbližší pláž v italském Terstu se podívám, až mi Babiš pořádně zvedne důchod. Totéž platí o Slovinsku, a tak padla volba na chorvatský Umag. Mimo jiné také proto, že se tam mé tři grácie (vlastní Zuzanku nahradila nevlastní Zuzanka) účastnily cvičení pro ženy studia My Fit active & pilates. V podstatě se dá říct, že si mě tam mé aerobní holky vzaly jako další zavazadlo, o které se navíc musely starat. Mými jedinými úkoly tak byly koupě čerstvých croissantů a chleba, případně obsazení místa na trávě nad kamenitou pláží pod dubem balkánským či co to bylo. Tam se logicky vyskytoval stín. A kde je on, tak musím být i já. Ze své rybářské sesličky s opěrátkem jsem kouře goluásky sledoval modrou hladinu Jadranu a kolem se opalující české cvičenky středního věku. Některé i nahoře bez. Nedalo se jinak. I koupel v moři jsem okusil. Jednou doslova okoštoval. To když jsem na šutru ztratil balanc a nemaje oporu v levé, začal jsem poskakovat na zdravé pravé noze jako jojo a postupně se kácet. Už jsem viděl palcové titulky v Blesku „Český důchodce se utopil v padesáti centimetrové hloubce pět metrů od břehu a metr od své ženy.“, když mě manželka přece jen zachránila. Nebudeme bulváru zvedat náklad, že?
Vprostřed týdne jsme omrkli slovinský Piran. Dravý název přímořského městečka kontrastuje s jeho malebným historickým centrem protkaným úzkými uličkami, příjemnou atmosférou a turistickou logistikou. Cestou domů jsme to vzali přes hlavní město podalpské zemičky, jehož jméno „Ljubljana“ doslova vybízí k tomu, aby se do něj turista zamiloval. Což se také stalo. A když můj zadek vyhodnotil, že tamní dálnice jsou mnohem lepší než rakouské (o českých ani nemluvě), je má volba emigrace před nedej bože marnou snahou zabránit „agrofertizaci“ Česka jasná…
Hvala Sloveniji…
P.S. Bílý jsem odjel, bílý jsem přijel…