Pomáhal jsem tatínkovi mýt naši červenou oktávku s bílou střechou na chytě v Tyře. Měl jsem na starosti poklice. V nestřežené chvíli nám kráva z blízké louky vypila z lavoru vodu s autošamponem. To je má nejstarší vzpomínka. Léto 1969. To bylo tenkrát, kdy jsme lítali na Měsíc…
Tato věta zní jako oxymóron, logický paradox. Minulost, která se stala budoucností. Začala přesně před padesáti lety, kdy z mysu Canaveral odstartovala raketa Saturn 5, která vynesla do Vesmíru velitelský modul Columbia a s ním lunární modul Eagle. A především astronauty Armstronga, Aldrina a Collinse, nichž první dva stanuli o čtyři dny později na povrchu Měsíce. Do roku 1972 zanechalo na přirozené družici Země stopy ještě dalších deset lidí. Od té doby tam žádné nepřibyly. Ani po padesáti letech…
Tříletý chlapeček myl hadříkem poklice auta. To bylo tenkrát, kdy jsme lítali na Měsíc…