„Jsme zemí Shakespeara, Churchilla, Beatles, Seana Conneryho, Harryho Pottera,“ říká Hugh Grant v roli premiéra ve filmu Láska nebeská. Projev končí slovy „jde o Británii“. V současnosti se spíš jedná o zoufalou zemi populistických kašparů jménem Johnson, Corbyn či Farage, kterým jde pouze o osobní prospěch a ukojení vlastního mačistického ega…
V dnešní volbách v zatím Velké Británii zvítězí s největší pravděpodobností konzervativci vedení komikem Borisem vzhledem připomínajícího Donalda Trumpa říznutého Lukášem Pavláskem. Ten slíbil, že definitivně vyvede svou zemi z Evropské unie. Tiše doufám, že jeho politický čin nebude kopírovat staroněmeckou legendu o Krysaři z Hameln, který zvukem píšťaly vyvedl z města sto dvacet nevinných děti rovnou do řeky, v níž se utopily. Britská mládež se sice neutopí, ale je statisticky podložené, že o jejich budoucnosti rozhodli méně vzdělaní senioři z venkova. Ti uvěřili lžím brexitářů, kteří je na ně zacílili díky sofistikované reklamě společnosti Cambridge Analytica. Před sto lety byla Velká Británie impériem, nad kterým slunce nezapadalo. Od pacifického ostrova Tuvalu až po arktický sever Kanady. Troufám si tvrdit, že za pár let už se bude království tvořené Anglií a možná Walesem, nacházet pouze v jednom časovém pásmu. Tisíce jeho obyvatel teď pátrá po irských předcích z desátého kolena, aby mohli zažádat o pas Irské republiky a zůstat tak občany Evropské unie. Léta jsem Angličany obdivoval. Teď přeji Skotsku samostatnost a všem Irům poklidné scelení v jeden zelený ostrovní stát….
„There is no future In England´s dreaming“ zpívají v písni „God save The Queen“ Sex Pistols…
Mě dycky mrzela porážka krále Harolda u Hastingsu. A taky ta jejich domnělá nadřazenost. My jsme už měli své králé, přijetí víry pravé, kdežto ten divnej, agresivní a nevděčnej plebs se pořímanštil, povikinštil, pofrancoužtil, rozlezl se mezi Indiány a dodnes, nebýt té jejich řeči, rozesírá celej svět.
https://www.youtube.com/watch?v=anzWysrQr3Y