Slovensko se probudilo do marca a s ním i do nové doby, kdy veřejný život nebude ovlivňovat strana SMER a její vůdce Fico, nositel českého Řádu bílého lva. Minimálně další čtyři roky. Včerejší volby do parlamentu vyhrála protikorupční strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) vedená Igorem Matovičem.
Neznám politiku našich východních sousedů. Skrze česká média jsem informován o úzkém propojení mafie, která se nezdráhala vraždit nepohodlné a vydírat jí prospěšné, s tamní sociální demokracií, a to prostřednictvím zkorumpovaných prokurátorů a ministrů. Především otřesná poprava mladého novináře Kuciaka a jeho snoubenky gangsterem Kočnerem, strhla kůru z kmene slovenské politické scény ohlodané mafiánskými lýkožrouty. Nad Tatrou se blýsklo a Slováci ožili. Volili změnu. Moc jim očistu přeji, i když to bude Augiášovská a Sisyfovská práce dohromady. Už za komančů tam existoval tzv. ujo systém“, který stál na tom, že někdo měl strýce na důležitém postu, a ten zas měl strýce ještě výš, takže si všichni pomáhali k prospěchu a vše zůstalo v rodině.
Přiznám se ale, že jistou nedůvěru ve mně vzbuzuje název strany, s níž vstoupili do boje za očistu Slovenska „noví“ poslanci, byť zrovna její předseda sedí v tamní národní radě už deset let. Kdo je obyčejný člověk? Koho tím básník myslí? Jde o rodinu šoféra autobusu a prodavačky, jejichž příjem dohromady je v přepočtu na koruny necelých třicet tisíc, mají tři děti a nájemní byt 2+1? Nebo seniorku s důchodem nižším než v Česku, která kupuje potraviny jen v akcích? Jde ze strany Matoviče o altruismus nebo populismus? Anebo v době, kdy nad jasně ideologicky definovanou pravicí a levicí vítězí všelidové strany (catch – all party) vedené showmany, se za obyčejné lidi označili sami vítězové? Prvním synonymem slova obyčejný, které na vás z internetu vyskočí, je pojem prostý. Někdo všední, řadový, jednoduchý, třeba soused od vedle, který zdánlivě ničím nevyniká. Ale možná jde v mém případě jen o paranoiu z toho, že v Česku obyčejný člověk tak starostlivě zastupuje obyčejné lidi.
Je mi líto, že se do parlamentu nedostala strana prezidentky Čaputové, naopak jsem rád, že nezvítězil obyčejný člověk Kotleba.
Ze srdce přeji Slovensku očistu a lepší časy