„Rozkvétaly jabloně a hrušně, nad řekou plavala mlha a na břehu zpívala Katka pro modrého stepního orla, kterého milovala a jehož dopisy střežila“. Krásnou ruskou píseň z roku 1938 s chytlavou melodií a poetickým textem zná celý svět. Přestože za totáče zněla až kolovrátkově, nemá s politikou nic společného. Bývala také hitem opileckých mejdanů mého mládí. I přes několikery panáky vodky jsem na ni zvládal tančit kazačok.
Pěvci operního souboru Národního divadla Moravskoslezského ji nazpívali jako dárek k oslavám 75. výročí konce druhé světové války Volgogradu, který je partnerským městem Ostravy. Je to stejné, jako kdyby Jablunkovanka zazpívala píseň Karolinka našemu partnerskému městu Gogolin. Přesto byl neškodný přátelský počin kritizován v současné „koněvovské“ hysterii jako lezení do zadku zlovolným Rusům. Pořad 168 hodin vyrobil z nazpívání Kaťuše kauzu ve stylu „Jak jste jen mohli?“. Připomínám, že Volgograd se za sovětských časů jmenoval Stalingrad, o nějž na přelomu let 1942 až 1943 proběhla strašlivá bitva, kde padlo dohromady přes dva a půl milionů vojáků. Nebýt toho, že tehdy Rudá armáda vyhrála, mohli jsme se dnes zdravit „guten tag“. Británie v té době kolabovala, Francie vesele kolaborovala a Amíci bojovali s Japonci. Krvavá Stalingradská bitva znamenala obrat ve druhé světové válce. Není na planetě jiné město, které by si dárky v podobně písní, zasloužilo víc, než Volgograd. Jen hlupák si může myslet, že by Hitlera porazili samotní Britové a Američané. Těm druhým už notabene lezeme bez uzardění do zadku při oslavných děkovačkách v Plzni třicet let. Skoro to vypadá, že Česko osvobodil generál Patton.
Když se ještě vrátím k tolik diskutovanému podílu Rudé armády na úspěšném Pražském povstání. Jen hlupák si může myslet, že hlavní město osvobodili samotní stateční povstalci a Vlasovci s nepatrným přispěním Koněva a spol. Praha se nenacházela ve vzduchoprázdnu. K městu se rychle blížily hned tři mohutné Ukrajinské fronty, od Berlína, od Ostravy a od Brna. Nebýt této hrozby a představy věznění v Gulazích, utopil by ještě dost silný Wehrmacht Pražské povstání v krvi. Počítání, zda v Praze padlo 9. května pět nebo deset sovětských vojáků je trapné. Na celém území bývalého Československa jich zahynulo 140 tisíc. Pirát Hřib má technicky pravdu, příměří Němci podepsali před příchodem Koněva, hlavně proto, že prchali vzdát se Američanům, ale zapomněl vnímat historické události v kontextu.
Poválečný Koněv, srpen 1968 a sovětská okupace, bolševická totalita i dnešní ruské geopolitické šachy a vyhrožování Česku spojené s překrucováním faktů, nerozporuji. Naopak. Svědčí o tom celá řada předcházejících článků na blogu. Ale dělat proruské kolaboranty z ostravských pěvců, kteří si dovolili nazpívat Kaťušu, je ubohé.
Расцветали яблони и груши,
Поплыли туманы над рекой;
Выходила на берег Катюша,
На высокий берег на крутой.