„Czymu mi tyn zasmoluny Babiš przidowo? Mie, starej babie, starczy to,co mum. Jo nic wiyncyj niepotrzebujym.“ pravila včera moje maminka a rozhorčeně dodala, „czymu tych piynć tyśyncy niedo radszy tym, co jich fakt potrzebujum. Trzeba swobodnym matkum s małymi dźieckami. Jo tymu chamowi stejnie głos niedum.“
Aniž bych chtěl svou mamku, která je samozřejmě nejůžasnější na světě, vyzdvihovat, tak přesně pojmenovala aktuální předvolební rozdávání jednorázových peměžitých dárečků důchodcům současnou levicovou vládou. Bohužel, patří k menšině seniorů, kteří se nenechají obalamutit prostým miliardářem od vedle, kterému se i Covid 19 raději vyhne, než aby vlezl do takového hostitele. Mamince bude za měsíc osmdesát, má zdravotní problémy úměrné svému věku, ale rozum ji slouží. Je vášnivou čtenářkou, které za šestadvacet let, co žije sama, přečetla třineckou knihovnu dvakrát dookola. Jezdím k ní pravidelně na báječnou svíčkovou, stryki a polévku zvanou bulczunka. Vozím jí týdeník Reflex a měsíčník Nostalgie, což včera vedlo k tomu, že jsem dostal otázku „Podobała se ci Květa Fialová?“ Jasně že. Jako Arizonská pěnice byla „incredible sexy“. Nad obálkou Reflexu, na níž je karikatura Zemana ve formě morbidní fotokoláže, vyjádřila názor, že ze starého nemocného člověka, který je po celkové narkóze, by si magazín srandu dělat nemusel. Kontroval jsem, že starému nemocnému prezidentovi nikdo nebrání odejít do důchodu, kde by dostal navrch pět tisíc přidáno, čímž jsme se vrátili k úvodnímu tématu.
„Telkowych piniyndzy, kdo to bedźie wszycko płaćić?“ Nadhodila otázku, na kterou si odpověděla sama.
„Míša se Zuzankum.“ Čímž mínila své vnučky.