Předsedou je opět Jan Hamáček. To je asi tak vše, co se dá po sjezdu ČSSD říct. Nejzajímavější na něm byl online způsob rokování a hlasování a trefné výroky úspěšného senátora Víchy, který konstatoval, že sociální demokracie spáchala vstupem do vlády sebevraždu skokem z 15. patra a v tuto chvíli se již nachází na úrovni patra třetího. Také prohlásil, že „Kdo má rád Babiše, bude volit ANO. Kdo ho nesnáší, nemá důvod volit nás, protože ho podporujeme.“ Svatá slova.
Jinak to vypadá, že nejstarší politická strana v naší zemi už téměř nikoho nezajímá. Hamáčka osobně obdivuji za to, že dokáže hovořit smysluplně spatra a skvěle anglicky, oproti jen o dva roky mladšímu Bartošovi, který to zvládne taky, však působí jako usedlý fotřík. Ivan navíc svede několik výmyků z visu za sebou. Oproti levicovým papalášům jako Onderka, Zaorálek či Škromach, působí Piráti, kteří také hájí zájmy znevýhodněných a podporují sociální spravedlnost, fresh, tedy mladistvě, svěže, neotřele. Mezi těmito stranami je rozdíl jako mezi tlačenkou a sushi. Chutné masové želé z prasečí hlavy jistě osloví dělníky, horníky či důchodce víc než zdravá jednohubka ze syrové ryby a rýže, ovšem v těchto sociálních vodách už loví voliče Babiš, Okamura i Filip. Velká města jsou plná mladých levicových intelektuálů, co čtou Sartra a Judta, podporují práva LGBT a trápí je změny klimatu, ovšem pro ty jsou čeští socani partou myšlenkově a osobnostně vyčpělých osob a volí moderní Piráty.
Předseda Hamáček bouchl pěstí do stolu až mu poskočil tablet. Prohlásil, že dovede socany do sněmovny, i kdyby kvůli tomu neměl spát, a připojil se tak k dalším vládním insomniakům. Obávám se, že jeho „Kupředu levá“ znamená pouze další kroky zpět.