Zatímco nulový součet znamená výhru jednoho a ztrátu druhého, při hře s nenulovým součtem získávají prospěch oba hráči. Této kooperativní metodě se dnes všeobecně říká win-win. Anglismus vytlačil krásný český příměr „já na bráchu, brácha na mě“.
Vzájemné uspokojování potřeb je krásně vidět na letitém vztahu tak odlišných osob jako jsou Zeman a Babiš. Platilo to však pouze do prezidentské volby před třemi lety. Od té doby je Babiš Zemanovým lokajem, neboť stařec z Hradu už prostého miliardáře odvedle téměř nepotřebuje. Téměř. Babišovi zůstala v ruce přece jen poslední silná karta, aby se výsledkem jeho politiky nestala nula. Zeman jako Putinův ambasador v Česku chce prosadit očkování těch, kteří v sobě ještě nemají vakcíny schválené Evropskou unií, což je většina občanů, ruským Sputnikem. Premiér Babiš chce svou vstřícnost za prosazení pofidérní vakcíny případně k dostavbě Dukovan firmou Rosatom vyměnit za Zemanovu podporu v parlamentních volbách. Win-win. Až tak je to jednoduché. Každý, kdo se proti této hře s nenulovým součtem obou bezskrupulózních mužů postaví, je odstraněn. Včera agent Bureš zařízl ministra zdravotnictví Blatného. Až tak je to prosté. Zvolil místo něj povolnějšího bývalého komunistu, kterého si estébáci vyhlédli jako potencionálního agenta s krycím jménem Kůže.
Babiš svůj osobní prospěch nadřadil ochraně zdraví a životů občanů České republiky v době vrcholící pandemické krize s katastrofálními dopady do ekonomiky a vzdělávání.
V Teorii her jasná hra s nulovým součtem. Naše ztráty jsou zatím fatální. A může být hůř.