Guru české žurnalistiky Karel Havlíček Borovský napsal po ročním pobytu v Rusku tato slova, cituji „Je to země bídy, zmaru a chlastu a rozsáhlých literárních děl o bídě, zmaru a chlastu“. Ministr zahraničí této obří benzinky, která si říká stát, Lavrov včera prohlásil, že pětisetletá nadvláda Západu se blíží ke konci.
Co tím tato arogantní kreatura chtěla světu sdělit? Že se blíží nadvláda Východu? Měl na mysli geopolitického prostoru Ruska a Číny, kde neplatí svoboda, lidská práva, rovnost, tolerance, o liberální demokracii ani nemluvě? Nebo měl na mysli pouze poslední koloniální říši, které samu sebe vnímá jako vrchol civilizace? Rusko, jejíhož vojenští „vyslanci“ na Ukrajině, kromě barbarského vraždění, kradli splachovací záchody či pračky a posílali je domů, často do bědných dědin bez vodovodů a kanalizací? Zemi, která zdokonalila pomýlené komunistické ideje v bolševický teror, během něhož popravila či vyhladověla desítky milionů vlastních občanů?
Jistě, současná západní civilizace, vycházející z antické demokracie, z judaisticko-křesťanského monoteismu a osvícenské filozofii, se rodila těžce, musela překonat především institucionalizovaný fašismus či rasovou segregaci. Liberální demokracie není dokonalá ani samozřejmá, boj za její hodnoty bude věčný, ale pořád je tento politický systém tisíckrát lepší než východní totalitní barbarství, kde lidský život nemá téměř žádnou cenu. Bohužel, náš systém je také mnohokrát křehčí než autoritářské režimy stojící na postkomunistických idejích jako Rusko či neskrývaně komunistických jako Čína.
Po slovech „skřeta“ Lavrova jsem si nemohl nevzpomenout na románovou ságu Pán prstenů a na boj rytířů Západu proti Sauronovi a silám Mordoru.
Také v Česku nás čeká lítý boj o západní hodnoty, které se jen pár kilometrů za Jablunkovem začínají drolit.