Divná olympiáda II.

Pařížská olympiáda patří minulosti. Už dávno se sportovních klání nestačí jen coubertinovsky zúčastnit. Jde o prestiž. Úspěšnost poměřujeme medailemi. Z pod pěti kruhů jich česká výprava přivezla pět. Tři zlaté a dvě bronzové. To je docela úspěch vzhledem k tomu, jak to s námi ještě v půlce olympiády vypadalo. Za to, že medailí není jedenáct jako v Tokiu, může bezpochyby Fialova vláda. Za Babiše bylo líp. Bratia Slováci vezou domů jeden bronz. Pod Tatrou se bude blýskat.

Závěrečný ceremoniál byl opakem „woke culture“ bizarnosti při zahájení. Program začal až po nekonečném pochodu sportovců na plochu stadionu, kdy ani moderátoři nevěděli, zda se tam česká výprava vtlačila či nikoliv. Představení vypadalo, jako kdyby se mimozemšťané vyšlí z lodi ve filmu Blízká setkání třetího druhu rozhodli předvést spartakiádní cvičení vojáků československé armády z roku 1985. K tomu jim asistoval Slunečník z filmu Princ a Večernice, který se spouštěl shůry na plochu tak nekonečně pomalu, že si leckterý divák přál, aby se lana, na kterých byl místní Daniel Nekonečný zavěšen, utrhla. Po ucourané spartakiádě mimozemšťanů začal koncert jakési neznámé francouzské (?!?) kapely, která z nějakého důvodu zpívala anglicky, jako kdyby neexistovaly domácí pop star typu ZAZ či Maitra Gimse. Nakonec jsem požádal manželku, ať mě vzbudí, až se objeví Tom Cruise. Nevím, zda mě slyšela, neboť spala.

Deset minut před půlnocí se přece jen agent Ethan Hunt snesl stylově na plochu v džínsách a v kůži a probral mě z dřímoty. S olympijskou vlajkou odjel stylově na motorce, vjel s ní do vojenského dopravního letadla a střihem se ocitl nad Los Angeles, dějištěm příští olympiády. Načež si nandal padák a vyskočil z letounu. Jak jinak? Tady padla hláška večera. Komentátor Dusík pravil, „Kdyby se olympiáda konala v Praze, tak si dokážu představit, kdo by s padákem skákal.“

Z nezáživného ceremoniálu mě nejvíc zaujal fórek s olympijským ohněm. Minule jsem kritizoval, že pod balonem jej nahradily ledky, a on si zatím vesele plál v lucerničce jak od Broučků postavené na soklu opodál.

Jinak byla olympiáda plná famózních výkonů, padaly světové rekordy ve vodě i na atletickém oválu. Opodstatnění loga s motivem oštěpů na dresech zachránila v hodině dvanácté nečekaně Nikola Ogrodníková. Příště byl radši zvolil tenisové rakety.