„Prvním číslem byl malá němá kratochvíle nazvaná Výlet s piknikem. Začalo to, když na jeviště vstoupil drobounký mužík v kuchyňsky bílém nalíčení a v přiléhavém černém trikotu. Běžné oblečení na piknik — já sám ho měl na sobě na pikniku v Central Parku minulý rok, a s výjimkou pár dospívajících nespokojenců, kteří to pochopili jako signál, aby mi přepočítali obsah peněženky, si ho nikdo ani nepovšiml. Mim nyní začal rozkládat výletní deku a mne se okamžitě zmocnil starý zmatek. Buď rozkládal výletní deku, anebo dojil malou kozu.“
Ukázka je z povídky Trochu hlasitěji, prosím, pojednávající o intelektuálovi zvaném Pepa intoš, který měl jednu kulturní Achillovu patu, jenž mu sahala až k zátylku – nechápal pantomimu. Povídka je součástí souboru povídek Vedlejší příznaky, kterou geniálně přeložil Michael Žantovský a vyšla v roce 1984. Tenkou knížku jsem tenkrát objevil jednoho čtvrtku na pultu mezi novinkami v třineckém knihkupectví pod laubami. Autora, Woodyho Allena, jsem znal, viděl jsem „na Poláku“ jeho slavný film Manhattan, takže jsem ani na sekundu neváhal a hmátl po knížce. Doma při četbě jsem se smál jeho absurdnímu humoru a směju se mi dodnes. Vedlejší příznaky, nyní v salátové podobě, leží na mém nočním stolky jako jakási bible, kterou chci mít vedle sebe, aby strážila mou mysl před potterovskými mozkomory, kteří vysávají z lidí veškerou radost a šťastné vzpomínky. Woody spolu s Lennonem a Cimrmanem tvoří jakou svatou trojici umělců, kteří měli v mládí zásadní vliv na formování mé osobnosti.
O to víc mě zabolelo, když jsem se dozvěděl, že Woody Allen přijal pozvání, byť nepřímo, na nedávný moskevský filmový festival. Prostřednictvím telemostu se vyznal podporovatelům ruského imperialismu ze svého obdivu k režisérovi Sergeji Bondarčukovi, který koncem šedesátých let natočil monumentální zpracování slavného románu Vojna a mír. Woody pak o pár let později přišel s parodií na Rusko v době Napoleonských válek Láska a smrt, jednou z nejlepších komedií, kterou kdy plodný neurotik z New Yorku vytvořil. Netuším, v jaké mentální kondici je můj guru dnes, nicméně tento vtip se mu krutě nepovedl, byť v reakci na kritiku nyní tvrdí, že válka, kterou Putin způsobil je hrozná. Každopádně ze sebe Allen udělal užitečného idiota, který v kulturní oblasti legitimizoval Putinův vražedný režim.
Sám pro sebe si říkám, že každý máme nějakou slabinu. Achillovou patou intoše Woodyho je zjevně politika. Anebo se jedná o demenci člověka, kterému bude v prosinci devadesát.
Byl jsem před pěti lety na vrcholu blaha, když se rozhodlo vydávat sérii Trujkunt nakladatelství Argo, které v Česku zastupuje i Woodyho Allena. Velký Woody a moje titěrnost v jedné „stáji“. To je sen. Nyní však Argo zvažuje, zda novou knihu génia absurdního humoru vydá či nevydá.
Já jsem Woodymu jeho nepochopitelný úlet odpustil. Vedlejší příznaky zůstanou ležet tam, co leží už mnoho let.