Hurá na Mars

Za pár týdnů uplyne 46 let od chvíle, kdy se lidská noha dotkla měsíčního povrchu. Projekt Apollo vyhlášený v roce 1961 americkým prezidentem Kennedym, který dopravil člověka bezpečně na jiné nebeské těleso a také zpět, osobně považuji za jeden z vrcholů umu lidstva. Když vidím staré záběry přistání lunárního modulu a slyším větu „Houstone, Orel přistál“, jsem vždy naměkko. Jako dítě jsem se domníval, že se z letů na měsíc stane přinejmenším kyvadlová doprava, že tam vznikne nějaká báze, kam se bude jezdit na dovolenou. Za komančů bylo snazší se dostat do Vesmíru než do obyčejného Polska. Z dnešního pohledu je však úspěšné dobytí naší přirozené družice na úrovni egyptských pyramid. Nejsme schopni tento výkon stejně jako stavbu hrobek prvních faraonů ani se současnou úrovní techniky zopakovat. Dnes se akorát radujeme, když po předchozích haváriích vynese ruská raketa Proton proviant kosmonautům na mezinárodní vesmírnou stanici. Naštěstí. Kdyby to bylo na Američanech, pošla by osádka ISS hlady jako pes Lajka. Mocné USA jsou už nějakou dobu bez raket a musejí prosit svého geopolitického nepřítele…

Populární je nová vize. Dobytí Marsu. Osobně to pokládám naopak za jednu z největší blbostí, kterou homo sapiens v posledních letech vymyslel. Miliardy dolarů, které budou stát jen samotné přípravy, lze využít mnohem účelněji na matičce Zemi, kde je problémů víc než dost. V případě úspěchu si dokážu představit situaci, kdy bude přistání sledovat v televizi vyhublý, HIV prolezlý Somálec, který po větě „Orel II přistál“, odejde do buše zemřít žízní. Spíš si myslím, že Amerika tímto chimérickým projektem odvádí pozornost od svých ekonomických zájmů. Takovému Putinovi je nějaký Mars šumafuk. Raději vesele zbrojí a půjčuje za velké peníze vesmírné lodě včetně kosmodromu. Nizozemská firma Mars One začala dokonce vybírat kandidáty pro let na rudou planetu. Dobrá zpráva. Mezi stovkou vyvolených je i Češka. Škoda, že EU nestanovila kvóty právě zde. Věděl bych o celé řadě dalších osob zralých pro osídlení nové planety…

Mnohem reálnější než americký, případně čínský projekt se mi jeví nedávno zveřejněný arabský plán na dobytí Marsu. Šejkové ze Spojených arabských emirátů si postavili v Dubaji umělý ostrov a na něm hotel ve tvaru plachetnice, taky mrakodrap s golfovým hřištěm na střeše, paláce ve stylu pohádek Tisíce a jedné noci, lyžařskou sjezdovku v poušti. Teď je napadlo, že by si mohli něco malého, samozřejmě prozatím, vybudovat také na jiné planetě. Pomíjím skutečnost, že by jako muslimové prokázali lidstvu větší službu, kdyby za ty prachy z ropy raději porazili Islámský stát a nakrmili hladové rodiny v uprchlických táborech v sousedních zemích. Arabové mají oproti Američanů nebo Číňanům obrovskou výhodu. Nemusejí se zabývat otázkou, jak dopravit astronauta zpět na Zemi, případně jak vyřešit jeho pobyt na nehostinné planetě. Letenka je pouze jednosměrná a trávit delší čas na Marsu není nutné…

Úkolem arabského kosmonauta je bezpečně přistát, zapíchnout do Marsu vlajku SAE, vyfotit se u ní, rozbalit kobereček, najít, kterým směrem leží Mekka, pomodlit se a odpálit se. Náborové kanceláře v Dubaji praskají ve švech pod náporem dobrovolníků…