Koukal jsem předevčírem na Interview ČT24, kde byl hostem slovenský prezident Andrej Kiska. Imponoval mi už dřív, ale po skončení rozhovoru jsem hlavu státu našim sousedům vyloženě záviděl. Představa, že by si nandal trencle a rozvalil se v gumovém člunu jak postřelený hroch, následně se nechal ochrankou šťouchat bidlem po Zemplínské šíravě, je za hranicí mé fantazie. K image rozšafného burana z Vidlákova má Andrej Kiska dál než planeta Země k Proximě Centauri. Kromě toho mě napadlo, že není Andrej jako Andrej. Zatímco „ten náš“ ovládá česká média i politiku, také potravinářský, chemický a zemědělský průmysl, navíc si zcela nepokrytě hraje na Mesiáše, slovenský Andrej prezident založil, vedl a financoval neziskovou organizaci „Dobrý Anjel“, která pomáhá rodinám s dětmi v těžkých životních situacích. Další Andreje znám již pouze z gymnaziálních let…
U básníka Andreje Plávky jsem byl nejprve přesvědčen, že jde o fiktivní postavu cimrmanovského ražení, prostřednictvím jehož poezie demonstrují Češi svou nadřazenost nad Slováky. Recitovali jsme si ze srandy zejména jeho báseň „Muchotrávka“. Zní: „V lese rastie muchotrávka, pod ňou leží Andrej Plávka. Muchotrávka je červená a Andrej Plávka je k.k.t“. Ve skutečnosti byl tento literát komunista rudější než Sedící býk, nositel řádu Vítězného února a normalizační předseda Svazu slovenských spisovatelů. Posměšné rýmy mu vložili do úst sami Slováci …
Legraci jsme si dělali také z Andreje Sládkoviče, slovenského národního buditele. Při alkoholových dýcháncích jsme často recitovali verše z jeho básnické skladby „Maríny“. Zněly: „Marína moja! Teda tak sme my, ako tie Božie plamene, ako kvety na chadnej zemi, ako tie drahé kamene“. V opilosti nám to připadlo hrozně vtipné. Ani tento Andrej nebyl obětí našeho českého šovinismu, ale faktu, že nám připadali trapní všichni obrozenci. Podobně dopadnul Máchův „Máj“ a „Babička“ Boženy Němcové…
To Andrej Hlinka nám byl v hodinách dějepisu vykreslen jako fanatický klerofašista, satanáš, který málem pojídal děti. Jeho jméno se stalo synonymem odporného zrádce. Přitom tento katolický kněz byl nejprve spolutvůrcem myšlenky československého státu. Jeho velká „provinění“ spočívala v tom, že usiloval o autonomii Slováků a kritizoval pražský centralismus. A k dovršení všeho byl ještě antikomunistou. Pro Slováky je hrdinou, Češi se ještě nezbavili předsudků…
Pokud by se „náš“ Andrej rozhodl vrátit se za Andrejem Plávkou do země původu, rozhodně bych nebyl proti. Jen se obávám, že bychom za to museli Slovákům zaplatit, mají své podnikatele v politice…
Každopádně ale mají prezidenta, za kterého se nemusejí stydět…