Čističi

„Milé děti, víte, že náš milovaný Vůdce se naučil řídit auto ve třech letech?“, ptá se soudružka učitelka v zeleném mundůru a s nezdravou jiskrou v oku udivených žáčků. Školáci s pionýrskými šátky kolem krku hltají v bambusových lavicích každé její slovo. V učebnicích se posléze dočtou, že jejich Otec národa kormidloval v devíti letech jachtu tak dovedně, že to natřel i šéfovi firmy, která loď postavila. Následně si ve třídě promítnou film o slavnostním otevření nového letištního terminálu. Ryčná hudba aspoň přehluší mocné kručení v břiše, neboť děcka měla ke svačině tři zrnka rýže. Samozřejmě netuší, že architekt obřího luxusního airportu pro deset turistů, je už půl roku pod drnem. Milovaný Vůdce je totiž nejen brilantní šofér všech dopravních prostředků včetně cirkusové jednokolky, ale také první Estét země. Nový příletová hala se mu prostě nelíbila…

Führer severokorejského skanzenu ortodoxního komunismu Kim Čong-un, tento předčasně vyspělý mladík s pankáčským účesem á la řepa cukrovka, pokračuje ve vražedném byznysu rodiny Kimů, kde se dědí nejen absurdní image, ale především vláda nad zbídačelou zemí. Nedávno nechal popravit ministra obrany, protože usnul na tribuně během oficiální vojenské přehlídky. Údajně jej nechal zastřelit protiletadlovou střelou. Zda šlo o zkoušku nové rakety nebo prestižní způsob exekuce, se neuvádí. Dalšímu komunistickému papalášovi nepomohla ani skutečnost, že byl Kimovým strýcem. Vůdce jej nechal odpravit včetně celé jeho rodiny. Taťka severních Korejců, který si dopisuje i s šéfem KSČM Filipem, už nechal od svého nástupu k moci v prosinci 2011 odstranit 70 čelných představitelů strany. Pokud se soudruzi vraždí navzájem, vypadá to s budoucností země nadějně…

Jen škoda, že se zatím stalinistická paranoia hledání vnitřního nepřítele, která posléze ústí v krvavé stranické čistky, neujala v Islámském státě. Kdyby se muslimští soudruzi začali obviňovat z pohasínání svatého nadšení či kolaborace s nepřítelem a posléze se pobíjet, ušetřili by všem ostatním čas, peníze a především životy. Vzhledem k tomu, že jsou oba „státy“ v izolaci, existuje možnost, že se vzájemně uznají a navážou družbu. Možná Bagdádí taky řídil svého velblouda už ve třech letech…

Likvidace svých blízkých v komunitě není jen běžnou praxí v totalitních režimech. Napadá i vyspělé demokracie. V rustikálním hrabství Midsomer na jihozápadě Anglie bylo kupříkladu od roku 1997 zavražděno téměř tři tisíce venkovanů. Mnozí zahynuli tím nejbizarnějším způsobem, vypitím bolehlavu či zapíchnutím posvátným mečem v kostele, a z bagatelních důvodů, například kvůli sporu o vykácení lesa. V městečku Causton už zbyli jen detektiv šéfinspektor Barnaby a seržant Jones. Je nepochybné, že právě oni mají na svědomí genocidu na poklidném anglickém venkově…

Po personálních čistkách na ministerstvech školství a dopravy policie zatím marně pátrá po bývalých šéfech resortu Marcelu Chládkovi a Antonínu Prachařovi. Už to začalo…