První politický vtip, který si pamatuji, byl z doby, kdy nemocný prezident Ludvík Svoboda natahoval bačkory. V hlavě mi utkvěla věta „Štrougale, ty pytlíku. Stojíš mi na kyslíku“. Bačkory si definitivně hrdina od Dukly a podrazák z února 1948 nazul až v roce 1979. Ale už v sedmdesátém pátém jej ve funkci střídal legendární Gustáv Husák. Okamžitě se vyrojily vtipy…
Klasický je o tom, jak se Husák nechá zmrazit, probudí se v roce 2020 a marně se lidí na Václaváku doptává, kde najde ÚV KSČ a děda s fajfkou mu poradí, že poslední komunisti ještě žijí na Šumavě a v Tatrách, ale pokud si chce zastřílet, tak na ně musí opatrně, protože jsou velmi plaší. Tragické na to je, že dnes by jej děda, sám starý komunista, poslal do sněmovny či senátu a v roce 2020 možná do sídla vlády…
Velmi populární byly fóry na příslušníky veřejné bezpečnosti „Proč dávají policajti noviny do ledničky? Aby měli čerstvé zprávy“. Lidé si dělali srandu z kremelských gerontů. Bača volá přes kopec na druhého baču, „Brežněv zomrel“, druhý bača křičí „Čožé?“, Brežněv zomrééél!“, „Čožééé?“. Když se to opakuje už po páté, volá první bača, „Ty si hluchý?“ a druhý bača odpoví, „Nie, ale dobre sa to počúva“. Vtip fungoval jako obranný mechanismus proti totalitě a každodenní absurditě reálného socialismu. Už Heydrich nazval Čechy smějícími se bestiemi. Po Sametové revoluci přišla svoboda včetně svobody slova a projevu. Samozřejmě, všechno má své meze. Když řeknu docentu Konvičkovi před svědky do očí, že je „ču.ák“, může mě žalovat za urážku na cti, byť žádnou nemá. V moderním českém právu jde o přestupek proti občanskému soužití. K tomuto výroku dospěl i soud v případě kauzy „červené trenýrky“ na Hradě. Odvolací soud však tento výrok zrušil a chce recesi soudit jako trestný čin. Přituhuje. A možná bude ještě hůř. Skupina šesti desítek poslanců zejména z ČSSD, KSČM, ANO a hnutí Úsvit hodlá vrátit do trestního zákona paragraf, který by postihoval hanobení hlavy státu. Podle navržené novely trestního zákona by za to hrozilo až roční vězení! Však ty české bestie přejde smích…
Za dva roky, co blog „Jablečno“ funguje, jsem naši vepřovou hlavu státu zhanobil na všechny možné způsoby. Naštěstí jsem se svými trapnými rádoby vtipnými články v pozici vyskakující si blechy vedle důstojného hrocha. A příznivci pana prezidenta Miloše Zemana, kteří čtou tento blog, jistě řeknou, že i tak si fandím. Kdyby se však do něj nějakým řízením začetla jedna z předkladatelů nového paragrafu poslankyně Marta Semelová, která zpochybnila nevinu Milady Horákové, a žalovala mě, tak zcela jistě spravedlivé ruce zákona neuniknu. Pokud by nedej bože novela zákona nápadně připomínající postihy za hanobení Husáka s Brežněvem, prošla, tak si ještě „zahanobím“, než vstoupí v platnost.
Miloš Zeman je vůl…
Liguére…
P.S. Poslanci prý chtějí vychovat lidi, aby neuráželi prezidenta. Kdyby raději vychovali prezidenta, aby neurážel lidi…
„Vůl“ je v tomto případě slabé slovo! Je to vlastně celkem milé oslovení, viz V&W! Ale rozstřihání „prezidentské“ standarty, tak to je něco jiného. Je to státní symbol, symbol prezidenta republiky, ne symbol Miloše Zemana!
Také už jsem slyšela o té novince o hanobení hlavy státu slyšela, no jediné, co k tomu mohu dodat je, že kdyby si náš pan prezident ty takzvané urážky nezasloužil, nikdo by ho jimi nečastoval (nebo ne tak často).
Nezbývá, než pod hrozbou trestu odnětí svobody na jeden rok, zakázat příznivcům M.Z. číst tento blog.