Na dálnici D1 je expert každý. Po jediné čtyř pruhové spojnici Prahy s Brnem jeli všichni občané ČR aspoň jednou. Měla být vybudovaná už ve 30. letech minulého století za Beneše, souvislý dálniční tah byl dokončen až v roce 1980 za Husáka. Od té doby se porůznu flikuje či rekonstruuje. Modernizace měla deadline 2018, nově 2021 až ?? Každou zimu, když napadne deset centimetrů sněhu, hrozí katastrofa a neprůjezdnost. Když nepočítám jízdu přes různé Kotěhůlky, jiné cesty není…
Když se chtěl dva tisíce let tomu vydat Říman z hlavního města do Neapole, mohl volit mezi Via Appia a Via Latina. Tyto antické dálnice měly na šířku osm metrů, silniční lože hluboké metr a půl bylo zpevněno vrstvami velkých kamenů, hrubého štěrku, oblázků s cementem. Finální povrch tvořily čedičové desky vyspárované cementem tak, aby byl bez prasklin a nerovností. Silnice měly odvodnění. Za stav a údržbu zodpovídala rada úředníků, tzv. curatores viarum. Kromě toho Římané překlenovali údolí a řeky mosty (kámen a beton), z nichž některé stojí dodnes. Na konci třetího století existovalo 375 císařských, tj. hlavních, silnic o celkové délce 85 tisíc kilometrů. Římské dálnice nesly vesměs názvy svých zadavatelů. Třeba Via Traiana z Říma do Brindisi. Cestovatel k Jadranu mohl v případě její neprůjezdnosti způsobené hromadnou srážkou koňských povozů použít prodlouženou Via Appia. Římské silnice sloužily prioritně k rychlým přesunům legií, díky nim se však snadno s poutníky šířily věda a umění, a také křesťanství. Apoštol Pavel v pohodě špacíroval z Východu na Západ a hlásal slovo boží…
Dnešní české dálnice šíří akorát strach, hněv, deprese a tragické nehody…