Šalamounovo hovno

Jako kdyby světu nestačila koronavirová pandemie a hrozba válečných konfliktů mezi Ruskem a Ukrajinou a Čínou a Taiwanem. Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, že Chrámová hora v Jeruzalémě, nejsvětější místo judaismu se Zdí nářků, se má jmenovat po muslimsku Al-Haram aš Šaríf. „A komu tím prospějete?“, zeptal by se Donutil jako major Šebek v Pelíšcích.

Nikomu a ničemu. Pro Izrael zůstane Jeruzalém dál hlavním městem země a arabský název si stejně nikdo, krom muslimů, není schopen zapamatovat. Z mého pohledu je pokrytecké rozhodnutí OSN morálně, historicky i politicky špatné a jen přileje olej do ohně nekončících sporů mezi Židy a Palestinci v místech, která si nárokují tři světová náboženství. Historie svatého pupku světa je stejně zamotaná a těžko pochopitelná jako poslední díl Matrixu. Každopádně je jasné, že první tu byli Izraelci, které se přivedl Jozue, nástupce Mojžíšův. V místě dnešní Chrámové hory málem Abrahám podřízl svého syna Izáka, aby dokázal poslušnost Hospodinovi. Samotný chrám dal postavit král Šalamoun až v devátém století před Kristem. Chrám byl dvakrát zbořen, Římany tak důsledně, že zůstala stát jen západní zeď, dnešní Zeď nářků. V době, kdy v sedmém století dobyli na Byzantincích město Arabové, se v místě nacházelo smetiště. Podle muslimské tradice z hory vylezl Mohamed po žebříku do nebe, odkud si přinesl Alláhův příkaz pět denních modliteb, které jsou pilíři Islámu. Je jasné, že si tu museli Arabové postavit Vznešenou svatyni, mešitu Al-Haram aš Šarif. Jeruzalém jen během 20. století drželi Turci, Britové, Jordánci a od roku 1967 Izraelci. Ti už ho nepustí.

OSN podlehla tlaku arabských států a protižidovským a ultra liberálním manýrům ostatních zemí, jinak si to neumím vysvětlit. I přes postoj dosluhující vlády zůstat ve věci neutrální řekl sociálně demokratický ministr zahraničí Kulhánek rezoluci jasné „NE“, čímž se Česká republika ocitla v dobré společnosti států, jako USA, Austrálie, Kanada či Izrael. Ze zemí EU se spolu s námi vyslovili proti jen Maďaři. Britové, Němci, Nizozemci, Dánové, Litevci, Rumuni, Bulhaři či Slováci se během hlasování zdrželi. Bratři Poláci podpořili muslimy, což mě vzhledem k tomu, co se v současnosti děje na jejich hranici s Běloruskem, docela překvapilo. Z hlediska historie až tak ne.

Představitelé sto dvaceti devíti zemí, vyjma jedenácti odpůrců, spolkli, jak se lidově říká, Šalamounovo hovno. Čas ukáže, zda jim to přidalo na moudrosti…